kumulativní update po měsící:
Srpen - 1. týdenAvizovaný verdikt do "konce měsíce" nemám. Nikdo se neozval. cca v polovině týdne volám Mechanikovi #3 v Auto Pupík. Zvedá mi telefon a dozvídám se, že je na dovolené. Doporučuje mi kontakt na kolegu (Mechanikem #4). Volám Mechanika #4. Dovolám se hned a na dotaz jaký je verdikt s autem slyším: "no pracujeme na tom...". Jako bonus mi sdělí, že hlava je stejně v nástrojárně (kde nestíhají) a pro něho moje auto není priorita
. No... tak alespoň, že pro Mechanika #3 je...
Srpen - 2. týdenHned na začátku týdne volám Mechanika #3. Jsem jak na jehlách. Nedovolám se. Obratem přichází SMS: "jsem v zahraničí, obraťte se na kolegu". NEEE! Dovolená druhý týden... Abych znovu slyšel "no děláme na tom + není to priorita" opravdu mluvit s Mechanikem #4 nepotřebuju. Takže nevolám nikam a tiše trpím.
Srpen - 3. týdenDávám se na náboženství a už od pondělí pronáším modlitby ke všem Bohům o kterých jsem slyšel že určitě existují. Chci, aby zazvonil telefon a já se dozvěděl co do prdele s tou zasranou popelnicí a kolik to kurva bude stát! No takhle to úplně nebylo. Nechci být v požadavcích nahoru tak sprostý. Ale obsahově to souhlasí. Volat sám nechci. Připadám si totiž jako totální idiot (navíc, co když má Mechanik #3 třetí týden dovolené?). Je pátek. Modlení nepomáhá. Nikdo nevolal. Už to nevydržím a volám sám. Mechanik #3 to zvednul a není na dovolené!
Prakticky první věta kterou slyším je "no už to kompletujeme...".
A verdikt? "podfouknuté těsnění pod hlavou mezi #2 a #3 válcem. kroužky jsou v pořádku, šály jsou v pořádku..." pak následoval výčet dílů které se měnily. Ty už nevnímám. Nejdůležitější info už padlo. NEBUDE SE KUTAT HLOUBĚJI! A největší kámen úrazu bylo podělané těsnění pod hlavou. "V pondělí to otestujeme, takže v úterý by jste si pro něj mohl přijet...". To jako za pouhé 3 pracovní dny? Blesk z čistého nebe?
Srpen - 4. týden?Co přinese? Já vážně nevím... Po 3 týdnech čekání na termín prohlídky, 4 týdnech čekání na zahájení prací, 4 týdnech (?) práce... se neodvažuji odhadovat ohledně času nic. O tom, že by práce nebyla 100% OK ani neuvažuji. Ale o tom, že se v úterý 25.8.2015 svezu (po 3/4 roce) v opraveném autě, by se dalo pod tíhou předešlých týdnů (se obávám) s úspěchem pochybovat.
na závěr jeden vtípek:
potkají se dva známí.
#1: "Ahoj, prodávám MINI JCW! Nádrherné auto. Rychlý pruhy, spojlery, laděný výfuk. Stylovka! Chlape... přes 200koní! Prakticky německý výrobek - a víš jak jsou Němci na kvalitu pedanti. A dokonce ani zas tak moc nežere..."
#2: "no jo ale co na to řekne žena... a kam dám děti. Rodinné auto to taky moc není."
#1: "Žena ho bude zbožňovat! Je to MINI. Roztomilejší auto těžko najdeš a zase tak malý není... rodinku v něm odvezeš určitě. A jak budou rádi. Uvidíš. Navíc v ČR je obrovská fanouškovská základna. Na srazy budete jezdit..."
#2: "To zní skvěle! MINI jsem vlastně vždycky chtěl. Žijem jenom jednou."
po nějaké době.
#2: Hele, co jsi mi to prodal!? Musím do toho lejt ten nejdražší benzín, v servisu na prohlídce kde jsem 3x tak často mě vždycky odrbou - protože to je prémiová značka. Náhradní díly drahý jak pes a furt je to rozbitý! Prakticky na sraz jsem dojel jen jedno - než přestalo jezdit - a tam se mi ještě posmívali, že jsem prý nepřijel v MINI ale v BMW. Oni jako ti se starejma MINI ty nový nemaj rádi nebo co? Žena je nasraná, že se tam nic nevejde a na dovolenou s dětma se s ním vyrazit bojí. Nechce zůstaneme viset s nepojízdným autem tisíce km od domova. Zrujnoval jsem rodinný rozpočet a u tchyně jsem zase za debila!
#1: Nepěkně mluvíš o Miníkovi... takhle ho neprodáš
.