pavus - COOPER S
Napsal: 02. črc 2013 01:22
Jak to začalo
Manželka měla sen - minika. Ale jezdila hlavně se starou škodou felicií. Škodovka však pomalu odcházela. Cena opakovaných oprav a náhradních dílů už byla příliš velká (v porovnání s hodnotou auta).
Začali jsme tedy přemýšlet o nějaké náhradě. Jen tak "pro úplnost" jsem si vyhledal i nějaké info o cooperech.
A chytlo mě to.
Jak to pokračovalo
Strávil jsem spoustu času pročítáním informací, hledáním inzerátů, studiem technických záležitostí atd. Určil jsem si, co chci a co nechci, a za jakou cenu. Měl jsem jasno o výbavě, trochu o barvě, o stáří, o najetých km apod. A hledal jsem a hledal ..... A pak jsem si koncem dubna dojel pro minika, kterého prodával německý důchodce (fakt nekecám - byl to důchodce, viděl jsem ho na vlastní oči
). Auto bylo velice dobře udržované, majitel měl veškerou dokumentaci o servisu, vyměněných dílech atd. Jezdil s ním prý do práce, a protože odešel do důchodu, tak auto už nepotřeboval. Jeho manželka má clubmana, a jemu ještě stál na parkovišti jeden maličký sporťáček - prý jen tak pro radost. Minika jsem koupil a po vlastní ose s ním dojel domů. Je to mini coper S, jeden z prvních new mini 2. generace (první registrace: 12/2006).
Jak to skončilo
Skončilo to tak, že naše "hlavní auto" (kiu ceed SW) dostala manželka, a s minikem jezdím já
. Občas ho samozřejmě manželce půjčím, Jsme z něj stále nadšehí, a náš kluk taky. Když kiu někdy řídím já, tak už zbytečně opatrně jezdím přes hrboly, a zbytečně rychlejezdím v zatáčkách. S minikem se ještě stále sžívám, myslím, že do zatáček můžu jít ještě i rychleji, než jsem se dosud odvážil. Nejspíš je to i sníženým podvozkem a rozpěrnou tyčí - děda byl asi fakt fanda
.
Takže, za ty peníze jsme mohli mít ojetou alfu romeo, mercedesa, jaguára .... ale namísto toho máme mírně ojetého coopera. A jsme rádi.
Pár fotek:
Manželka měla sen - minika. Ale jezdila hlavně se starou škodou felicií. Škodovka však pomalu odcházela. Cena opakovaných oprav a náhradních dílů už byla příliš velká (v porovnání s hodnotou auta).
Začali jsme tedy přemýšlet o nějaké náhradě. Jen tak "pro úplnost" jsem si vyhledal i nějaké info o cooperech.
A chytlo mě to.
Jak to pokračovalo
Strávil jsem spoustu času pročítáním informací, hledáním inzerátů, studiem technických záležitostí atd. Určil jsem si, co chci a co nechci, a za jakou cenu. Měl jsem jasno o výbavě, trochu o barvě, o stáří, o najetých km apod. A hledal jsem a hledal ..... A pak jsem si koncem dubna dojel pro minika, kterého prodával německý důchodce (fakt nekecám - byl to důchodce, viděl jsem ho na vlastní oči

Jak to skončilo
Skončilo to tak, že naše "hlavní auto" (kiu ceed SW) dostala manželka, a s minikem jezdím já


Takže, za ty peníze jsme mohli mít ojetou alfu romeo, mercedesa, jaguára .... ale namísto toho máme mírně ojetého coopera. A jsme rádi.
Pár fotek: