Se nám to tady rozdebatilo
. Takže si dovolím nechat padnout mou mušku do vařící se polévky taky
.
Na věci mám vesměs binární názor. Dokud se osobně nespálím, je ten názor podložený jistou logikou věci a slušností. V opačném případě neexistuje polehčující okolnost. Umím si tedy představit, že pokud bych někde (třeba i v Inveltu) byl odrbán (jakkoliv vzato) nenapsal bych na jeho adresu nic pozitivního. V tuto chvíli třeba řeším servis MINI. Technicky vzato 30% doby co ho mám nejezdí. Takže MINI je prostě u mě "
předražená popelnice (s předraženým servisem) s debilním francouzským motorem uvnitř na které se posere klidně i klíč na kola". Vždycky když vidím nějaké reklamy kde se MINI prováří téměř skřípu zubama. Je to ale blbost. Nelze věci obecně škatulkovat na základě jedné zkušenosti. Takhle věci nefungujou. Vím to, proto se tady na fóru krotím a neplivu okolo sebe... Ale k tématu.
Invelt (Renocar, Pepa-z-depa-auto-machři, kdokoliv...) jsou tu proto, aby vydělávali. O peníze jde v první řadě. Pokud mají v portfoliu prodej ojetin, vždy musí vydělat. Koupí za X a
musí prodat za X+marže. To je matematika. Mám-li MINI "M" (odpovídajícího stáří a stavu), které ojeté na trhu stojí průměrně 200k a mám-li marži 30%, musím ho vykoupit za 140k. Pokud je MINI "M" navíc pojízdný šrot (tedy na svůj věk je v podprůměrném stavu) mám dvě možnosti: a) dát nabídku k výkupu za 100k (-40k) a prodávat ho za 160k (o 40k cenu nižší než průměrnou, protože nejde o "top stav") tak
procentuálně vydělám o 7,5% víc než na autě v top stavu! I když bude zisk stejných 60k. Zkuste matematiku
. Je to jen trojčlenka... V číslech pro management (majitele společnosti) to ale vypadá parádně
. Proč bych ho tedy sakra jako prodejce ojetin měl opravovat? b) další možnost je tedy už jen poslat dotyčného se šrotem do háje a nevykoupit...
Zcela jinou věcí je férovost přístupu (a berme to řeba jako možnost "c"). Tedy jestli pokud vím, že MINI "M" není "top stav", ho také jako "ne v top stavu" prodávám. Celkem běžná praxe je "investovat" pár kaček do dočasného řešení, které zamaskuje skutečný stav vozu jen proto, abych ho za "top stav" mohl vydávat (stačí když chvilku bude jezdit a tvářit se jako voňavka). Vykoupím za 100k, nacpu do něj 10k abych "to tak nějak zaonačil" a vystavím ho za 200k... Dělám ale svinstvo a riskuju pověst. Na druhou stranu ale vydělám 90k místo 60ti... Někomu to za to stojí, někomu ne...
Otázka tedy zní do jaké kategorie patří Invelt. Osobně to nevím a ani jsem žádné názory/příběhy neslyšel... Faktem ale zůstává:
- Nikdo se s bazarovým autem opravovat nebude. K většímu zisku to nevede.
- To jestli bazaru záleží víc na pověsti nebo na penězích lze zjistit jen ze zkušenosti jiných. Pokud se ale někdo/nikdo o zážitek (negativní i pozitivní) nepodělí, tak se to vlastně nestalo a nikdy nevíš...
- No a v neposlední řadě... je tu také alternativa "schopnosti bazaru objevit, že ojetina je šrot". Umím si představit "bazar na trávě" kde to neumí/neřeší... U někoho jako Ivelt/Renocar bych to ale neočekával.
Dává to smysl nebo ne?