Letošní léto je pro náš společný život s Martinou jeden velký a zlomový milník.. narodil se nám syn (jak mnozí už ví) a tak i akce které byly vždy v mém kalendáři zapsány tučným písmem a neexistovalo, že bych se neukázal, tak letos jsou uvedené s velkým otazníkem..
Jelikož ale "Sraz fóra" je každoročně něco vyjímečného a mám k tomuto srazu tak nějak blíže, tak se i čerstvá maminka nade mnou slitovala a pustila mne, ať se nepřeruší ta krásná šňůra 13.celovíkendových účastí bez absence v řadě.. Samozřejmě to bylo spjato s podmínkou, že Juniora při té příležitosti aspoň pěkně zapijeme. Takže jsem se vybavil lahví karibského rumu a třílitrovou lahví zelené, na místě pak ještě na láhev nalepil fotky Ondřeje II., to aby každý věděl na koho to vlastně pije.
Páteční cestu jsme naplánovali tak, že Pumík na své pouti z východního Slovenska jakmile bude někde poblíž, dá vědět a pokusíme se spojit. V Novém Jičíně jsme se nakonec potkali a vytvořili tandem dvou "Electric Blue" R53.. jasně.. mohl jsem jet i klasikem, ale když ono bylo docela horko a já se za Váma fakt moooc těšil, tak jsem nakonec zvolil cestu na sraz s New Mini. Ono i svým pojetím je "Sraz fóra" taková dýmka míru, kde se nedbá na to, jestli jsi přijel veteránem nebo autem vyrobeným po roce 2001. Jde o to se bavit se stejně postiženýma lidma, poznávat se a užívat si prima víkend.
Do kempu Svatá Kateřina u Chotěvic jsme dorazili v podvečer. Já vybaven stanem, jsem ale přípravu podcenil a místo jeho stavění jsem se chopil té třílitrové láhve.. známe z historie jak tyto příhody končí.. samozřejmě, že jsem tu noc spal v autě, ale za tu možnost připít si na zdraví Juniora s každým teplou zelenou (pozn. ano.. to jsem nedomyslel.. vezl jsem ji v kufru přímo nad výfukem) to určitě stálo.. Tu první a nejhorší zkušenost si odnesl Jirka Kučera, který se napil přímo z láhve první a málem se udusil jak ho ta teplota "nedávno uvařeného čaje" překvapila. Pak už ale díky blízkému lesu a vodní nádrži zafungovala tepelná výměna a tak se teplota stala pitelnou a za ten večer ty 3l lahodného pepermintového likéru padlo.
Sobotní ranní vztávání bylo do příjemného prosluněného dne.. seřadili jsme se travnaté ploše u restaurace s tím, že pomocí profi dronu Aleš udělá pěkné fotky, ale zatímco se čekalo na poslední opozdilce, tak první nedočkavci rozpoutali zase mánii řazení se do fronty ke startu, čímž ukončili schůzi a na focení dronem bohužel nedošlo. Příště počkat přátelé s odjezdem na pokyn.. ty fotky za to pak opravdu stojí!
Rally vedla krásným prostředím Krkonoš a říká se, že nejhezčí pohled na svět je ze hřbetu koně.. já si teda osobně myslím, že to je pravda jen do té míry, že těch koní musí být pod kapotou celé stádo.. pak to určitě stojí za to. Úkoly byly vtipné a až do 3.stanoviště jsem v sobě živil naději na bednu.. pak jsem ale v lehkém úkolu házení věncem hodil míň než málo a mé vyhlídky na oprášení přezdívky "jedničkář" byly tytam.
Do slalomu na letišti jsem vložil veškerý můj um a soustředění nabyté noční jógou cvičenou u ohně, ale na výraznější výsledek než lepší průměr to bohužel nestačilo.. Tady se mi vymstila velikost.. když na Motáku jezdíte slalomy s Gulfem, tak najednou jsem ty kuželky ze sedadla New Mini Cooper S R53 tak nějak jen tušil místo abych je viděl.. Výsledná jízda sice byla čistá, ale o 6 vteřin pomalejší vítězů, kterými byly Pepan za Classic a David Surma za New Mini.
Po příjezdu do kempu jsme se chvíli rozkoukávali a hecovali jestli dáme tradiční přátelské utkání v čutané Classic vs. New.. když jsme se dohodli že teda dáme, tak se další hodinku dávaly dohromady týmy.. nakonec jsme tedy místo hry na travnaté nakloněné ploše zvolili "Copa Cabana styl" a obsadili beach volejbalové hřiště. Z nesmělého startu se nakonec stal vyhecovaný mač, kterému nebybělo nic.. hráči postupně přibývali.. obecenstvo se scházelo.. nadšení pro výsledek a odplatu za loňskou prohru hnalo tým Classic do útoku.. přibývalo i úrazů (Jirko tu 3,5cm trhlinu ve stehenním svalu ti nikdo nepřál a nezávidí, ale tímto jsi se stal nesmrtelným hrdinou a hrající legendou). Nakonec jsme tedy výsledek uzavřeli úspěšnou odplatou a výhrou týmu "Classic" a všudypřítomný písek spláchli skokem do vodní nádrže, která měla po horkém dni příjemnou teplotu.
Vyhlášení si užili všechny plyšákem odměněné a vyznamenané děti i případní ocenění dospělí. Cenu za nejdotaženější design auta po právu získali opět Surmovi a hlavní cenu, tedy "putovní vačku" jinak již druhým rokem "putovní půlený disk Dunlop" spolu s menší odlitou kopií (která jim zůstane natrvalo) si odvezla rodinka Chocholovic.
Večerní zábava se pak nesla v duchu přátelským debat a jak to tak bývá skončila až pozdě v noci. Ranní vztávání pak už bylo spíše o tom jak kdo spěchá domů.. někdo si dal ještě okruh po místních lesích nasbírat hřiby na sušení.. někdo dospával.. každopádně s příchodem deště jsem se sbalil i já a odjel směr domov.
Tímto bych tedy s patřičným odstupem rád poděkoval Žigimu a Minimikovi + celému pořadatelskému týmu za krásný víkend, na který mi vzpomínky nezkazila ani obálka z Městského úřadu v Litomyšli co přišla po 14dnech s účtem za poplatek za jízdu v levém jízdním pruhu vyšší než povolenou maximální rychlostí.
.
